Zobrazují se příspěvky se štítkembooks. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkembooks. Zobrazit všechny příspěvky

čtvrtek 30. dubna 2015

Papírová města; John Green

Quentin Jacobsen - zcela obyčejný kluk na střední škole, který má pár svých opravdových kamarádů, kteří ho nenechají ve štychu, je tak trošku od dětství zamilovaný do svojí sousedky a vlastně i spolužačky Margo Rotho Spiegelmanové - populární dívky, která byla v dětství jeho kamarádkou, ale po nalezené mrtvole v parku se zpřetrhaly provázky v jejich vztahu a oni už nejlepšími přáteli nebyli. Přesto k Margo Quentin svým způsobem neustále tíhnul. V tu noc, kdy se objevila Margo u jeho okna a pozvala ho do noci, aby se odvázal a zapomenul na to, jak bojácný vlastně je, se znovu něco změnilo. Co však netušil bylo, že Margo, jenž ráda mizela na několik dní a nechávala za sebou drobné stopy, které nikdo nevyluštil, zmizí znovu. Na něm bude to, zda jí najde podle malých stop, které za sebou nechala, nebo ne. Během pátrání po zmizelé kamarádce; vlastně i jeho lásce ho napadají různé myšlenky a on se bojí, že Margo vůbec neznal - i když tak trochu jí opravdu neznal a v něm se probouzí strach o její život. Quentin se svými nejlepšími přáteli se vydají po stopách Papírových měst.

• Originální název: Paper Towns
• Počet stran: 288
• Vydání: 2014
• Vydavatelství: Euromedia Group - Knižní klub


~

Knihu jsem dostala k Vánocům od Tinky a po přečtení Aljašky jsem se tak nějak té knihy bála. Hvězdy nám nepřály byl Greenův trhák, který vzal za srdce téměř všechny - především příběhem, nikoli stylem psaní a já měla tak nějak strach, že když mě zklamala Aljaška, u Papírových měst tomu nebude jinak. Opak byl ale pravdou. Když jsem se do toho čtení pustila, absolutně jsem tomu propadla. Zamilovala jsem se do stylu, jakým je kniha napsaná, do příběhů, do Margo i Quentina. Při čtení té knihy jsem v každém kousku Margo viděla Caru Delevingne, která ztvární Margo ve filmu (vychází v létě). Hltala jsem slovo po slově, větu za větou a byla napnutá, co se bude dít dál. Přišlo mi, že to celé nabralo někdy ve tři čtvrtě knihy hrozný spád, stejně jako u dvou předešlých knih, ale i tak byla ta kniha skvělá a já se těším, až se k ní někdy znovu vrátím. Jsem celá natěšená na film :)
Četli jste Papírová města taky? :) 

čtvrtek 26. února 2015

Robert Galbraith - Hedvábník

Další případ soukromého detektiva Cormorana Strika, který vás všechny připraví o mysl i nervy už ve chvíli, kdy se v jeho maličké kanceláři objeví Leonora Quineová; manželka spisovatele, který není zrovna dobrý v tom co dělá. Obrací se na Strika s prosbou, aby našel jejího muže, který znovu někam odešel a ani po deseti dnech se nikomu neozval. Cormorana zaujme její případ z počátku jen aby naštval svého klienta, pak se o případ začne zajímat více. Postupně vycházejí najevo informace, které pomalu ale jistě pomůžou k tomu, aby zmizelého spisovatele bystrý detektiv našel.

Cormoran Strike provádí důkladné šetření mezi kolegy nezvěstného spisovatele, probírá se jejich životy a odhaluje spojitosti, které by mohly vést ke zmizení, dokud neobjeví brutálně znetvořené tělo v jednom domě. Pomalu se tím rozvíří kolotoč, který se nedá zastavit, ale jako v předchozím díle, Volání kukačky, i teď si dá Strike dvě a dvě dohromady a nikdo z nás nemůže ani jen tušit jak. 

Originální název: The Silkworm
Počet stran: 505
Vydaná: 2015
Vydavatelství: Plus

***


Když jsem zjistila, že vyjde na začátku roku 2015 přeložený Hedvábník, doslova jsem odpočítávala dny. Nemohla jsem se dočkat, až ho sevřu v ruce a začtu se do prvních stránek. Plná nadšení jsem si ho koupila jedno odpoledne, těsně než jsem šla do práce a jediné, na co jsem se byla schopná soustředit bylo, že chci sakra začít číst Corma. Připadala jsem si jako šílená.
Knížka mě ale ani trošku nezklamala. Slyšela jsem, že se někomu nelíbila a naopak i to, že je snad ještě lepší než Volání kukačky. Ta kniha; ta série, je jedno velké literární dílo, psané jednou z nejlepších světových spisovatelek a já je miluju. Miluju začíst se do knihy, uvolnit se, být zvědavá, přemýšlet a zároveň u toho relaxovat. Miluju Cormorana a jeho asistentku Robin, která spolu s ním tvoří bezpodmínečně dokonalou dvojici. Miluji, když si čtu řádky a představuji si to, jako bych měla ony scény před očima coby film. Vyžívám se v přečtení každého slova a nevadí mi, číst si jedno slovo 5x.

Ty knihy jsou čtivé, dychtíte po dalších informacích, po další zápletce a nemůžete se od toho odtrhnout. Snažíte se spolu s Cormem přijít na to, kdo je vrah, ale on je tak vypočítavě chytrý, že vás to ani nemůže napadnout a nechápete, jak se to děje. Těším se na další díl, který vyjde brzy (doufám), aby mohl vyjít poté i v českém jazyce a děkuji literární branži, že nám umožnilo mít JK, protože ona je sakra velká královna. 

sobota 24. ledna 2015

Lásko, kde jsi? - Nick Spalding II recenze II

Originální název: Love... from both sides
Počet stran: 287

Rok vydání: 2013
Nakladatelství: Fortuna Libri

On píše blog, na kterém si vylévá své... řekněme srdce. Stěžuje si na svůj ne příliš dobrý sexuální život poté, co ukončil vztah. Vypráví o svých zážitcích s různými ženami a jeho články jsou opravdu k popukání a nutí své čtenáře ke smíchu už jen nedbale sprostými komentáři - kterými opravdu nešetří.
Ona píše deník své zesnulé matce, ve kterém si vylévá své srdce a prekérní situace s muži, se kterými se schází na rande po ukončení pětiletého vztahu s Mikem, který jí odkopl kvůli jiné ženské. Vypráví své matce (zároveň čtenářům knihy) svou situaci a leč by se mohlo zdát, že ona jako žena by nemusela v deníku své matce být tak hrubá, opak je pravdou. Nebrání se užít stejně sprosté výrazy jako on, Jamie.
Oba hledají vztah, kde ukojí své chutě, než je nešťastná náhoda srazí dohromady poté, co Jamieho Laura smete Vespou, po jeho nákupech v Primarku. Trvá to pár dní, než padne první rande, které se naprosto vyvede, to druhé už ne tak, jak si oba dva představovali. Zdá se, že po zážitku který spolu zažijí u Jamieho doma, kam Lauru pozval na večeři, KTEROU SÁM UVAŘIL, se již nikdy nesetkají. Opak je ale pravdou a my můžeme sledovat a v napětí očekávat, jak se to mezi nimi bude dál odehrávat a jestli vůbec.
***
Když jsem na knihu narazila s recenzí na buxu, usmívala jsem se a říkala si, že si jí pořídím a také se tak stalo a nelituji. V metru jsem se držela, abych neprskala smíchy na spolucestující a přichytila se, jak si skrývám knihu více k sobě, aby si nikdo nemohl všimnout slov jako: penis apod. Přeci jen to donutí člověka se začervenat na veřejnosti, když si toho někdo všimne :) Knihu jsem si užívala. Bavily mě jejich historky, příhody a co je na tom to nejlepší - napsal to muž. Nemám pocit, že muži jsou mými oblíbenými autory, ale Nick Spalding mě opravdu baví a trefil se přímo skvěle do mého humoru. Před sebou mám otevřený další díl, který se jmenuje Láska na třetí a už teď se těším na příběhy z blogu Jamieho a deníku Laury :)

Pokud máte náladu na knihu, která Vás spíše pobaví a rozesměje, která Vás donutí relaxovat a nad ničím nepřemýšlet, pak bych do ní šla. Doporučila jsem jí už mojí ségře, která se u toho baví stejně jako já a to mě těší :)

pondělí 19. ledna 2015

My favorite things 2014

I přestože se chýlí první měsíc roku 2015 ke konci, konečně se však dostávám k tomu, co jsem měla v plánu již na začátku roku.

Mám ráda taková shrnutí na různých blozích a letos jsem se do toho chtěla zapojit i já; možná i proto, že jsou to typy, které se můžou hodit, které se můžou líbit a zaujmout a které jsem už několika lidem doporučila a všichni byli zatím spokojení. Je to spíše takový malý mix výběru věcí, které mě nejvíc zaujaly, nadchly, nakoply k další koupi a nebo jsem o nich nepřestala od začátku do konce mluvit. Jde o knihy, hudbu, nebo kosmetiku a já doufám, že i vy si tu najdete něco, co Vás zaujme :)

1. Twitter - ne, že bych ho teprve v roce 2014 objevila. Na Twitteru jsem aktivní od prosince 2010, ráda jsem na Twitter zabrouzdala, sem tam něco postla, ale v roce 2014 se má vášeň pro tuto sociální síť tak sto násobila a já jsem na Twitteru permanentně, takže pokud máte zájem, můžete si číst o všech různých blbostech, které tam uveřejňuji :D

2. That Moment parfém - jeden z nejlepších, co jsem kdy mohla mít. Vlastně je to parfém, který voní snad všem a i přestože ho necítím, když si ho na sebe dám, je opravdu pěkné, když Vám všichni chválí Váš parfém a vy jim s láskou můžete říci, od koho parfém je ♥ Pokud jste ještě neměli možnost k němu alespoň přičichnout, běžte rychle do Douglas drogérií a ovoňte to :)

3. Doplňky stravy na kůži, vlasy a nehty - možná trošku divný typ, ale LIDI! To je opravdu zázrak. Když jsem jela do Německa, měla jsem krásné, zdravé nehty, ale během prvních pár měsíců se mi strašně zhoršily. Začaly se mi třepit, lámat a já byla téměř rok a půl bez dlouhých nehtů a láků. Před mým návratem domů jsem se rozhodla vyzkoušet tohle balení, které jsem užívala po dobu 20ti dní a nemůžu si to vynachválit. Opravdu mi to pomohlo a ne jen s nehty, ale i kůží a vlasy :) Přivezla jsem ho sestřině příteli, který je z těchto doplňků nadšený stejně jako já. Vlasy i nehty má o mnoho lepší, což je prostě super. Bohužel jsem tyhle doplňky od DoppelHerz neviděla ještě v žádné české drogérii. Vím, že si je můžete objednat na internetu a nebo si kvůli nim udělat výlet do Německa :)

4. Knihy - jedny z nejlepších, které jsem v roce 2014 mohla přečíst. Samozřejmě bych tu mohla vypsat seznam dlouhý jako nákup na Vánoce, ale přeci jen jsem po dlouhém uvažování vybrala těchto pět knih, které mě vzaly za srdce a mohla bych je doporučovat každému na potkání. Pokud Vás zajímají recenze, můžete si je přečíst v této rubrice: Knihovna

5. Dlouhotrvající rtěnka - od Essence. Ano, nakonec jsem neodolala a vyzkoušela jí. Měla jsem kdysi jednu; u níž si nepamatuji značku, bohužel strašně rychle zežlukla a já od té doby po další rudé toužila, ale vždy to nějak odkládala. Nakonec jsem přeci jen sáhla po téhle, když jsem na ní četla recenze a za ty peníze? Nemůžu jí mít nic za zlé. Otázka je, jestli mám na Essence takové štěstí jen já, nebo je nás víc, ale mě vyhovuje. Naprosto perfektně se s ní pracuje, dlouho na rtech vydrží a je příjemná. Nevysušuje, což je pro mě důležité a ta barva je dokonalá. Mám odstín 03 Dare to wear :)

6. A na závěr z kosmetiky něco pro rýmové nosy Penaten. Pokaždé, když mám rýmu zápasím s ihned rozdrážděným nosem, rudou kůží a pálivostí v oblasti rtů, asi stejně jako každý. Oliver mi jednou doporučil, ať si půjčím Johanny krém na zadek (zní to divně, ale je to tak), že hned pomůže. Je to dětský krém, který se používá na opruzeniny na zadečku a Johanně vždy ihned zabral. Já sice otálela, on ne a donesl mi ho do pokoje, ať to vyzkouším. Myslela jsem vážně, že je to zázrak. Namazala jsem si nos párkrát před spaním a druhý den ráno jsem měla nos úplně v pořádku, bez pálení či rudých míst. Sice krém trošičku vysušuje, ale to pro mě není důležité; hlavně že je můj nos znovu můj. Opět nemám tušení, jestli je možné tento krém dostat v ČR, já ho mám z Německa za 0,99€ a vydrží hrozně dlouho.

7. Hudba musí být a ani v roce 2014 mi nescházela. Krom toho, že jsem většinu roku poslouchala Midnight Memories od One Direction z roku 2013, dovolila jsem si párkrát přepnout i na takové umělce jako je bezpochyby Ed Sheeran (už se nemůžu dočkat jeho koncertu). Zamilovala jsem si CD od 5SOS, opravdu si vychutnávala poslední týdny v roce v Olly Mursem, ale to nejlepší přišlo v říjnu - FOUR od One Direction. Nejlepší, nejdokonalejší, nejúžasnější (a nezáleží, že t říkám pokaždé u jejich alba^^). Už se těším, až to uslyším na živo! :)

A tímto ukončím článek, který je delší, než jsem plánovala. Ach jo, někdo by měl zastavovat mé prsty. Snad se Vám článek bude trošku líbit a pokud máte nápady nebo je něco, co by Vás na mém blogu zajímalo, sem s tím :) 

čtvrtek 30. října 2014

Sněhurka musí zemžít; Nela Neuhausová

Originální název: Schneewittchen muss sterben
Počet stran: 424
Vydaná: 2012
Vydavatelství: Knižní klub

Před jedenácti lety byly zavražděny dvě dívky v malé vesničce, nedaleko Frankfurtu. Odsouzený Tobias Satorius byl po odsezení svého trestu propuštěn na svobodu a vrací se zpět do své rodné vesnice Altenhein, kde se vše mělo odehrát a on mě údajně zabít dvě dívky - jednu svou bývalou přítelkyni Lauru Wagnerovou a Stefanii Schneebergerovou, které každý říkal Sněhurko - pro její bílou pleť, černé vlasy a rudé rty. 

Pro vyšetřovatele Piu Kirschhoffovou a Olivera von Bodensteina  začíná po nalezení kostry na nepoužívaném letišti zamotaný příběh. Otevírá se tím již vyřešený případ, nad kterým Pia začne bloumat. Výpovědi okolí Tobiase Satoriuse jí nesedí a ona se po hlavě vrhá do případu. Nalezená kostra, patřící jedné ze zabitých dívek, jejichž těla nebyla nikdy nalezená, jim však pomůže k otevření případu.  Tobias se po návratu cítí sám, když zjistí, že se všichni otočili proti jeho rodičům, avšak spojení najde v dívce, která nápadně připomíná zabitou Sněhurku. V Amelii Fröhlichové - sedmnáctileté dívce, která je původem z Berlína a díky otci se ocitla před pár měsíci v Altenheinu. Ona je jedna z mála ve vesnici, která věří v Tobiasovu nevinnu a tak začne hledat důkazy, což se jí stane osudným a jednoho dne zmizí.

Pomalu se odkrývají tajemství lidí ve vesničce nedaleko Frankfurtu, ale také tajemství samotných vyšetřovatelů a oni po jedenácti letech opravdu zjistí, kdo měl prsty ve vraždách dívek.

***

Po přečtení mé první kriminální knihy Voláníkukačky mám stále víc chuť, najít knihu s kriminální tématikou, která mě opravdu nadchne a která mě bude bavit a zajímat. Před nedávnem jsem přečetla od Nely Neuhausové Hluboké rány, avšak mě ta kniha nenadchla tolik, jako Sněhurka (a upřímně, zapomněla jsem na ní udělat recenzi a teď si knihu už příliš nevybavuji! :D). Do Sněhurky jsem se pustila s vervou a trvalo mi jedno celé odpoledne a večer na přelouskání celé knihy, tedy 424 stránek.

Nedokázala jsem se od té knihy odtrhnout. Hltala jsem každou stránku, každou větu a každé písmenko a děsila jsem se, že jí nestihnu přečíst. Věděla jsem, že kdybych jí nepřečetla před spaním, nemohla bych usnout. Celá ta kniha je napínavě a dobře napsaná. Líbí se mi jak je podaná, líbí se mi slovní spojení, které spisovatelka (nebo překladatelka) používá. Hned od začátku jsem měla své podezření i nevinné lidi ve své hlavě, přesto mě překvapilo, jak to celé bylo a chtělo se mi z toho vzteky dokonce brečet. Nápad byl podle mého názoru hodně dobře vymyšlený a promyšlený, měl hlavu a patu a konec do sebe perfektně zapadal. Líbil se mi dokonce i náhled do životů vyšetřovatelů a jejich vnímání.

Ta kniha stojí rozhodně za to a jsem zvědavá na další knihu od Nely. Myslím, že jsem našla skvělou kriminální spisovatelku.


PS: Děkuju Tince, že je taková milovnice knih a naráží na tak skvělé knihy ♥

úterý 7. října 2014

Zůstaň se mnou; Gayle Forman

Anglický název: If I Stay
Počet stran: 184
Vydaná: 2014 (2. vydání)
Vydavatelství: YOLI


Sedmnáctilá Mia se vydá jednoho zimního dne se svou rodinou na rodinný výlet. Mají zamířeno k Miiným prarodičům a na návštěvu k rodinným známým. Když Mia zavře oči a nechá se ukolébat na vlně Bethovenovy sonáty, probudí se v okamžiku, ve který před pár minutami ani nedoufala. Nebyla ve svém těle. Byla uvězněná mezi životem a smrtí. Viděla své mrtvé rodiče a procitla v okamžiku, kdy zahlédla svůj náramek na ruce, který dostala od svého přítele Adama; který byl o rok starší a hrál na kytaru ve skupině Shooting Star, která se začala pomalu proslavovat.

Mia; milovnice vážné hudby a vynikající hráčka na cello nás provádí celou knihou několika hodinami, ve kterých se musí sama rozhodnout, zda zůstat a stát se sirotkem - bez rodičů a svého malého brášky Teddyho. Zůstat a být se svou láskou Adamem, přáteli a svými prarodiči a nebo zemřít a poznat, jaký je život po smrti. Vypráví nám okamžiky ze svého života a odhaluje svůj vztah s Adamem. Poznáváme její rodiče a první chvilky, kdy poprvé hrála na cello.

Otázka je ale jedina - zůstat nebo zemřít? Miu čeká rozhodování, váhání a uvědomění, co přijde, když zůstane.

*_*_*

Mia mi v některých okamžicích připomínala mne samotnou a její rodiče, ke kterým se vracela ve svých vzpomínkách, odlehčovali svým humorem celý příběh, který byl založený na emocích. Musela jsem se u jejich humoru usmívat a dokázala jsem si na jejich místě představit mou mámu.

Je to poutavá kniha s ještě poutavějším příběhem. Mám ráda příběhy, které se odehrávají na hranici mezi životem a smrtí. Knížka byla dobře napsaná a čtivá, což je plus. Kdybych totiž mohla, přečetla bych jí na jedno nadechnutí (možná přeháním!). Začala jsem jí číst včera dopoledne a dnes ráno jí dočetla. Mám slabost pro přetáčení stránek; když držím knihu v ruce, vždy mám tendence přetáčet ze stránky 30 na stránku 50, abych zjistila, kolik chybí do konce kapitolu. Jednoduše se jen tak podívat. To se u téhle knihy ani jednou nestalo. Naopak jsem se nedokázala odtrhnout od obálky knihy, která je z jejího filmového zpracování. Zkoumala jsem každý obrázek do detailu, vrátila se znovu ke čtení a po dvou stránkách se ke zkoumání obálky opět vrátila a snažila se vžít do té situace.


Kdybych měla ohodnotit knihu hvězdičkami, asi bych dala čtyři z pěti. Nevím proč, ale po humbuku, který byl kolem knihy a po mém očekávání něčeho nadpozemského, jsem až tak nadšená nebyla. Nebyla jsem tak nadšená, jak jsem čekala. Kniha mě bavila, o tom nepochybujte, ale možná jsem čekala větší drama, víc emocí, hooodně slz, ale nic z toho se nekonalo (krom ukápnutí dvou slziček na konci). I tak ale knihu doporučuji a hned, jak budu moct, nacpu knihu i své ségře :)
Tuším, že u filmového zpracování ty proudy slz ale potečou. Jsem zvědavá, až budu moci porovnat knihu s filmem. 

čtvrtek 25. září 2014

Autumn/Fall wishlist 2014

Jak už nám počasí dává pár dní, či možná dokonce týdnů najevo, venku už je podzim. A vlastně i podle kalendáře :) Je tu taková zima ráno i večer, že se obávám brzkých sněžních nadílek, ale na to je doufám ještě času dost. Jelikož je za námi léto, je na řadě můj podzimní wishlist. A opravdu jen podzimní. Na zimu se mi už také rýsuje v hlavě pár drobností :)

Je to spíše wishlist plný kosmetiky, než něčeho jiného. Uvažovala jsem dlouho, opravdu dlouho nad tím, co bych na podzim potřebovala a kromě kosmetiky a knih mě nic jiného nenapadlo!!! Kabelek mám teď dostatek - i když bych si ráda nějakou znovu pořídila, nechám kabelky kabelkami alespoň do zimy a o botách také nevím. Zimní i podzimní mám již dávno, tudíž žádné nepotřebuji a o doplňcích nemluvě. Uvažovala jsem nad nějakými doplňky do bytu ale vše, co mě napadlo už doma mám :D Takže jsem se smířila s těmito věci a myslím, že i tak je jich požehnaně.

Tak snad Vás také inspiruji, i když ani nemusím. Myslím, že kolem nás je tolik inspirace, že už jste jí načerpáni :-*

Mimochodem - děkuji za necelých 7000 návštěv na mém blogu :-)


1. Zimní bunda / parka - mám sice zimní kabát, ale líbilo by se mi mít skutečně teplou bundu, která by mě zahřála. Musím si nějakou takovou vyhlédnout v Praze a doufám, že na ní narazím. Tuhle jsem objevila na  stránkách HM a mám zálusk, jít se na ní podívat, protože se zdá, že by mohla být opravdu hodně, ale hodně teplá, což se mi líbí! :)

2. Nový parfém 1D - přemýšlím, jestli na ní vydržím čekat do Vánoc, ale předpokládám, že ne! :D Bude to jejich třetí parfém v řadě. Mám první i ten druhý = ten druhý mi voní o něco víc a jsem zvědavá, jak bude vonět You&I parfém, který by měl vyjít v říjnu. Už jen tím flakonem je zajímavý a já jsem nedočkavá na jeho vůni O:) Klasicky bude pouze u drogérie Douglas.

3. Laky od Maybelline COLORAMA - na tyhle laky jsem slyšela spoustu pozitivních ohlasů, ale jelikož jsem teď byla přes rok bez nehtů, nemělo cenu si nějaké laky kupovat. Díky Barčinu doporučení na doplňky stravy jsem se dala znovu s nehty do kupy a hned si pořídila nový lak - stříbrný. Jeden jsem už od Maybelline stříbrný měla, ale vyschl mi (nebo jsem ho dopoužívala), ale přímo z tohoto jsem unešená. Mám ho na nehtech týden a je neoprýskaný, drží, nedělají se bublinky a vypadá pořád perfektně. Je to asi první, tak dlouho trvající lak, který jsem kdy ve své zásobě měla a jsem zvědavá na další odstíny. Vybrala jsem si tyto tři: GREEN WITH ENVY 214, NEBELINE 77 a PEACH PIE 31. Pokud s nimi máte zkušenosti, ráda si vyslechnu, s jakými jste nejspokojenější vy :)

4. Rudá / růžová rtěnka - rudá rtěnka v mém wishlistu není poprvé a doufám, že také naposledy. Nikdy jsem se k její koupi nedostala, ani pořádně nevím proč!!! Tentokrát jsem ale rozhodnutá do ní zainvestovat. Zaujala mě ráda od Maybelline, zároveň jsem však při brouzdání na internetu narazila na docela pozitivní hodnocení na rtěnky od Essence z nové kolekce long lasting a rozhodla jsem se, že od nich bych vyzkoušela světle růžovou. Snad se mi to podaří!

5. A na závěr → KNIHY - ano! Opravdu. Mám vyhlédnuté tyhle tři. Zůstaň se mnou chci již nějaký čas a nemůžu se té knihy dočkat. Moře klidu mám již za sebou, ale potřebuji tuto knihu i v pevné vazbě a po ní tedy toužím absolutně a v neposlední řadě - 17. listopadu by měla vyjít v překladu jedna z nejpopulárnějších knih téhle doby WRECK THIS JOURNAL. Což mě neskutečně potěšilo, protože po téhle knize toužím od té doby, co jsem si o ní poprvé před nějakým časem četla! A tu si zakoupím ihned, jak se dostane na prodejní pulty O:) 




To bylo prosím, díky Merlinovi, vše!

Jsem zvědavá, kolik si toho pořídím. Přednostně však přijdou na řadu knihy. I kdybych neměla dostat nic jiného do zásoby, tyto tři musím ve své knihovně mít, i kdyby se mělo proti tomu spiknout nebe a seslat na nás trakaře.


Doufám, že se máte fajn a brzy u dalšího článku! 

S. 

čtvrtek 28. srpna 2014

Moře klidu; Katja Millay

Anglický název: The Sea of Tranquility
Počet stran: 364
Vydána: 2013
Vydavatelství: Domino


Poté, co Nastya byla za bílého dne brutálně napadená, změnil se jí svět. Každý chtěl vědět, kdo jí to udělal, kdo dokázal brutálně napadnout patnáctiletou dívku, která nic neudělala, když si však po roce od tragédie vzpomněla, přestala mluvit. Rozhodla se vše tajit a držet ve své mysli, protože byla rozhodnutá - pokud jejího útočníka najde, zabije ho.
Po několika dlouhých měsících se přestěhovala ke své tetě, kde se rozhodla začít od začátku. Sama sebe nazývala "ruskou šlapkou", protože se svou vizáží (zmalovaným obličejem) a nošením krátkých sukní a bot na podpatku tak skutečně vypadá. 


Postupně se seznamuje s novými lidmi, se kterými tak jako tak nemluví a především s Joshem, který je stejně tajemný jako ona, alespoň pro ní. Fascinuje jí a ona se rozhodne, poznat ho blíž. 

Sleduje ho každý večer v jeho garáži, kde Josh pracuje na výrobě nábytku a ona mu začne postupně pomáhat a odhalovat jeho tajemství, stejně tak, jako Josh ta její...

°-_-°-_°-_-°

Opět mám za sebou čtení jedné úžasné knihy, o které bych mohla povídat tolik, až by to někomu mohlo lézt krkem.

Dostala jsem na ní typ od Janči- ne jen, že tuto knihu recenzovala na svém blogu, ale osobně mi jí doporučila a já jsem jí za to vděčná! :) Na tu knihu jsem měla zálusk od chvíle, kdy jsem se k ní dostala, ale stále jsem to odkládala. Máte také ty tendence, když víte, že vás čeká možná jedna z nejlepších knih? :) Já takové tendence mám. Začala jsem jí číst někdy kolem jedenácté ráno v sobotu a skončila s ní v půl jedné v noci.

Je to přesně ta kniha, od které se nedokážete odtrhnout. U které vás ruší i fakt, že musíte na záchod a nebo se jen napít, protože na okamžik musíte přestat číst! Je to přesně ten typ knihy, kdy napjatě sedíte, plně ponořeny do písmenek a nevnímáte nic kolem sebe. Napjatě se snažíte číst dál a dál, v očekávání, že se na další stránce dozvíte víc. Že na další stránce odhalíte další tajemství, které vám vyrazí dech. Je to přesně ta kniha, která vás nutí přemýšlet nad životem, nad tím, co se skutečně kolem vás děje a ta kniha, u které se snažíte přemýšlet o svém životě.

Musím souhlasit s Janči recenzí a se vším, co v ní psala. Přijde mi skvělé, že to bylo psané  "naším" jazykem. Tak, jak se skutečně baví kluci mezi sebou, jak se baví s holkama. Hlavní hrdina nebyl vysportovaný machr, který miluje holky a každý den je střídá. Šlo o docela obyčejného kluka se silovým polem kolem sebe. Jeho tajemno mě doslova vtahovalo a já  si jeho postavu zamilovala. Jeho myšlenkové pochody, jeho charakter.  (Nejspíš si toho musel každý všimnout, ale většinou opěvuji právě mužské postavy. Achjo!). Každopádně JEJÍ humor a řeči mi přišly  povědomé, než jsem si uvědomila, že mluví jako já, nebo moje kamarádky. Obyčejná puberťačka, avšak se záhadným životem plným ticha. Co je podle mě na celé té knize nejzajímavější - hlavní postava totiž nemluví. Nepromluvila přes 400 dní ani slovíčko, když nepočítáme ji samotnou.

Po té, co se jí změnil život ze vteřiny na vteřinu, změnila i sama sebe. Odjela bydlet k tetě, na kterou také nemluvila a začala chodit do školy. Kde narazila (jak to již v knihách bývá) na docela dobré přátelé a svou lásku.

Nastya se potýká se strachem a zároveň kuráží uvnitř sebe a je přesvědčená, že až potká svého 'vraha', pomstí se mu smrtí. Jenže ne vždy musíme vykonat to, o čem celou dobu sníme nebo si představujeme a Nastya je důkazem. 

S napnutím jsem dočítala poslední řádky a přála si vrátit se zpět na začátek, znovu se do toho ponořit a vnímat každý detail knihy. Začít zjišťovat, proč je Nastya tak tajemná a co se jí stalo. Zamilovala jsem se do té knihy a mohu s jistotou říci, že je to ta kniha, kterou si budu chtít přečíst znovu, znovu a znovu. Její konec mě dostal do kolen a četla jsem si poslední dvě slova několikrát dokolečka, a poté několikrát dokolečka poslední stránku.

"Tvoji garáž." ♥


úterý 29. července 2014

Poslední dopis od tvé lásky; Jojo Moyesová

Redaktorka časopisu Nation najde dopis z roku 1960, který jí vtáhne do jiného světa, stejně jako nás; čtenáře. Příběh se odehrává v hlavním městě Británie a pojednává o vdané ženě, která ztratila paměť. Vracíme se do dob, kdy byla zamilovaná a snažila se získat svou lásku i do její součastnosti, kdy se snaží rozvzpomenout, co vše se stalo.
Potýká se s manželem, který jí lže a žádnými city, protože přestože neví, do koho je zamilovaná a snaží se to zjistit cítí, že on to není. Nakonec se jí to podaří, ale podaří se jí také svou lásku získat? I po tak dlouhé době?

Anglický název: The Last Letter From Your Lover
Počet stran: 470
Vydána: 2013
Vydavatelství: Ikar


Když jsem dočetla nedávno Než jsem tě poznala od Jojo Moyesové věděla jsem, že si chci přečíst další knihu od ní a tak jsem si jí napsala na "Wishlist" k narozeninám a také, že jsem jí dostala. Byla jsem mírně napjatá, jelikož jsem od Leny nečetla tak pozitivní zprávy, jako u té první. Přesto, když jsem dočetla Volání kukačky a vrhla jsem se na tuhle knihu, nemohla jsem se od toho odtrhnout pohledem.

Vtáhla mě do sebe, jakoby se přede mnou otevřela zázračná kniha. V hlavě mi vířily myšlenky, jedna za druhou a já byla zvědavá a nedočkavá, co se bude dít na další stránce. Vzpomněla jsem si na Tinu, která mi říkala, že u Kukačky nepřetáčela stránky, jako to dělává normálně, aby se podívala, kolik jí ještě zbývá třeba do konce kapitoly stránek (ano, dělám úplně to samé). U Kukačky jsem se párkrát podívala, u téhle knihy jsem to nestihla. Když jsem jí četla, nedokázala jsem se ani podívat na to, kolik je hodin, na jaké jsem stránce, nebo kolik odstavců do konce stránky zbývá. Hltala jsem jí a byla jsem jako v jiném světě.

Strašně jsem u té knihy přemýšlela, když se vrátíme díky dopisu, který najde redaktorka Nation Ellie, do roku 1960 - 1964, kdy si čteme příběh mladé vdané ženy, která není zase tak šťastná, jak se tváří a své štěstí najde v náručí někoho jiného. Čtení o světě té doby, o ženách, o tom, jaké nosily šaty - to vše jsem měla živě před očima jako barevný film. Viděla jsem Jennifer v šatech, které měla na sobě, přesně tak krásnou v obličeji, jak popisuje. Představovala jsem si zašedlé ulice Londýna v roce 1960, stroje a předávání telegramů - žádné počítače, žádné mobily.  Uvažovala jsem nad tím, jaká ta doba pro ženy musela být a jaké by bylo, nosit každý den vysoké podpatky, rukavičky, kloboučky, malé kabelky do ruky, úzké šaty. Nepřijde vám to občas nadpozemské, dostat se přes knihu do úplně jiného světa? Vstřebávat vše přes filtr ve své hlavě a představovat si to tak živě? Mě tedy jo!

Když jsem se blížila s knihou do konce, doslova jsem se modlila, aby to nekončilo. U posledních 60ti stránek mi tlouklo srdce víc s každou další nalistovanou stránkou. Hltala jsem to snad ještě více, než na začátku a přála si, abych si tu knihu otevřela znovu na první stránce a začala jí číst od začátku. Nevíte, co můžete na další stránce čekat, netušíte, jak to celé dopadne a na konci se vám téměř rozpadne srdce, když dočtete poslední stránku. Nebo alespoň já to tak měla.

Nejspíš mě tato kniha vzala ještě víc, než "Než jsem tě poznala" a musím si jí přečíst co nejdřív znovu. Je to pár hodin, co jsem jí dočetla, když píšu tento článek a přesto se těch myšlenek, poletujících někde nad knihou, nemůžu zbavit. Tak zvláštní, mít myšlenky na to, jak to pokračovalo.

Zamilovala jsem se do stylu Jojo Moyesové - píše přesně tím stylem, který mě u čtení uklidňuje, který mění pohled na svět. Používá výborné formulace a její věty ve vás zanechávají neviditelnou stopu. Doufám, že se na pulty dostane brzy další kniha, kterou Jojo napsala, protože jsou jedním slovem: úžasné :)


neděle 20. července 2014

Volání kukačky; Robert Galbraith


Poté, co objeví tělo Luly Landryové - slavné modelky v luxusní čtvrti Londýna na zasněžené zemi, dojdou vyšetřovatelé k jasnému závěřu - spáchání sebevraždy. Každý má za to, že případ je uzavřen, ale Lulin bratr tomu sám nevěří a proto si najme detektiva. Detektiva Cormorana Strika, který nemá žádnou práci a topí se v dluzích. I přesto, že si nebyl případem jistý, zhostí se ho a poháněčem jsou především peníze, které by ho mohly dostat z dluhů. Poté, co na případu začne pracovat a jeho nová asistentka mu vypomáhat uvědomuje si, že peníze pro něj nebudou brzy představovat žádnou roli, jelikož řeší zápletky ve světě slavných a bohatých, ale nakonec i další smrt. 
Postupně se dozvídá hrůzné věci, které mu však dávají spojitosti větší, než kdo čeká.
Ještě hrůznější jí zjištění, kdo ve skutečnosti je vrahem a ne jednonásobným. 


Anglický název: The Cuckoo's Calling
Počet stran: 476
Vydána: 2014
Vydavatelství: Plus


Jen těžko hledám slova, čerstvě po dočtení téhle knihy, kterou bych mile ráda nazvala jednou z nejlepších. Dokonce bych jí zařadila na jednu z nejvyšších pozic v mém žebříčku. Připadá mi, že téměř u každé knihy kterou přečtu jsem schopná říci, že je úžasná a top, pokud mě zaujme. Uvědomuju si ale zpětně, že takových knih, kdy dočtete a máte chuť převrátit všechny stránky, aby jste jí mohly přečíst znovu, je skutečně málo :) 

Snažím se přijít na to, jak bych popsala výtisk, který byl vydán pod pseudonymem Robertem Galbraithem aka J.K. Rowlingovou, napadá mě jediné slovo a tím je: GALAKTICKÁ. Byla jsem ponořená do děje od první stránky do té poslední, neustále jsem měla potřebu číst, byla jsem nesvá, když jsem nemohla a nedokázala jsem se od toho odtrhnout pohledem. Byla na mém seznamu knih, které si chci přečíst, ale když mi o té knize básnila Tina, neodolala jsem a rozklikla jsem si jí ve svém tabletu. Byla jsem uchvácená svou první detektivní knihou.

Čtete, vnímáte detaily a pak najednou, aniž by jste si to uvědomili jste na jejím konci, přečtete si, co se vlastně stalo, kdo tu vraždu zapříčinil a jste v šoku. Dochází vám všechny ty drobnosti, které tam byly zapleteny, aniž by vám přišly nějak důležité. Divíte se, jak na to soukromé očko Strike přišel. Na každé stránce vidíte něco jiného, v hlavě přemýšlíte, jak to tedy bylo a každou chvilku vás napadá jiný vrah, než ten před tím.

Upřímně musím říct, že kromě toho, že to byla moje první detektivní knihy, bylo to také poprvé, kdy jsem byla (a stále jsem) uchvácená, jak říká Tina: velkým tlustým chlupatým mamutem, kterým právě Cormoran Strike je. Zamilovala jsem si jeho postavu, charakter, uvažování, myšlenky...  stejně jako jeho sekretářku Robin, která po té práci byla doslova dychtivá. Je jedno, že to je bývalý voják, který v Afgánistánu přišel o kus nohy při výbuchu a není to žádný vysportovaný krasavec, ze kterého odpadává každá dívka. Možná proto je pro mě tak jedinečná.

Po "Prázdném místu" jsem měla vážně strach se do téhle knihy pustit. Prázdné místo mě ani trošku nechytlo tak, jak jsem doufala. Každý tu knihu opěvoval, ale myslím, že to přeceňovali. Pak jsem ponořila nos do Volání kukačky a byla jsem v tom. Viděla jsem Rowlingovou v každém detailu, viděla jsem to, co mi u Prázdného místa scházelo. Viděla jsem v té knize její rukopis, dokonce i v té obálce je ona a to je přesně to, co jsem potřebovala, protože pokud se mě někdo zeptá, kdo je moje nejoblíbenější autorka, jediné jméno které mě napadá, je právě její.

Z knih, které mě vtahují do světa dětskosti, dospívání a mého já, jsem se přesunula s Kukačkou do dospělého světa, kde byly věci z každodenního života a já můžu s nadšením říci, že se těším na celou sbírku Strikových pátrání, kterých by mělo být minimálně sedm. "The Silkworm" byl již v Anglii vydán a já se nemůžu dočkat jejího českého překladu, kterého se snad dočkáme brzy.  


Děkuju Tinko, že jsi mi o ní tolik básnila a donutila jsi mě tak tím, abych se do ní ponořila, mohla s tebou sdílet svoje dojmy přes FB a telefon a že jsem jí s tebou mohla rozebrat nad našim milovaným Starbucksem :-* 

neděle 29. června 2014

Plánované čtení knih #2

Tak... druhá část knih, které si hodlám přečíst je tady!^^ 
Nicholas Sparks - Milý Johne: John Tyree je vojákem americké armády, kam se nechal naverbovat po střední škole jen proto, aby nějak naložil se svým bezcílným životem. Po letech strávených ve válce na Balkáně se vrací domů na pár dní, aby se nečekaně a neodvolatelně zamiloval do dívky svých snů. Půvabná a laskavá Savannah jeho city opětuje a na jediný letní týden se celý svět stane hřištěm pro jejich lásku. Savannah se s Johnem rozloučí s jednoznačným příslibem. Jestliže se vrátíš, provdám se za tebe. Ani jeden si nepřipouští, že vzdálenost mezi nimi může narušit upřímné, ale křehké pouto. Potom přijde 11. září roku 2001 a svět se navždy změní. John musí volit mezi slibem Savannah a přísahou, kterou složil pro svou vlast. Vrátí se do armády a Savannah mu slíbí, že na něj počká jenže zároveň zjišťuje, že odloučení je pro lásku krutou zkouškou.


Nicholas Sparks
- Talisman: Mariňák Logan Thibault na své misi v Iráku najde v písku fotografii usměvavé mladé ženy. Nikdo se po ní neshání, a tak si ji Logan vezme k sobě. Od té chvíle se ho začne až nápadně držet štěstí a stane se jeho talismanem.Když se vrátí zpět do Ameriky, je už přesvědčen o tom, že ta neznámá žena drží klíč k jeho osudu. Prochodí půl země, než ji nakonec najde, ale tím vše teprve začíná. Stane se křehká a zranitelná Elizabeth jeho opravdovým talismanem?




Sophie Kinsella - V rytmu charlestonu: Lara měla odjakživa přebujelou fantazii, teď se jí však zjevil duch pratety Sadie v podobě dvacetileté drzé holky a nutí Laru hledat ztracený náhrdelník. Jako by Lara neměla svých problémů dost. Je snad pratetin duch odpovědí na Lařiny problémy a mohou se dívky od sebe něco naučit ?







Sophie Kinsella - Bohyně v domácnosti: Samanta je šikovná londýnská právnička. Dokud jednoho dne neudělá chybu, která ji stojí kariéru. Najednou se jí zhroutí svět. Samanta uteče z kanceláře, nastoupí do prvního vlaku, na nějž narazí a najednou se ocitne na naprosto neznámém místě. První krůčky bohyně v domácnosti.




Markus Zusak - Zlodějka knih: Světový bestseller pro mladé i dospělé čtenáře. Mladý australský autor sepsal silný, jímavý a neobyčejně čtivý příběh. Jeho vypravěčem učinil Smrt. Smrt je zdánlivě nezúčastněný divák, s dokonalým odstupem, s osobitou perspektivou; má všechny předpoklady pro to být svědkem a vypravěčem. Ale příběh Liesel Memingerové je tak mimořádný, že i Smrt si musí přiznat zájem o živé lidi, dojetí z jejich utrpení, hořkost a úlevu z konců. I Smrt má srdce. Zusakova kniha se vydává na smutná místa, rozhodně ale není skličující.




Robert Galbraith - Volání kukačky: Když se slavná modelka Lula Landryová vrhne dolů ze svého zasněženého balkonu v londýnské čtvrti Mayfair, dojdou vyšetřovatelé k rychlému závěru, totiž že šlo o sebevraždu. Případ se zdá být uzavřen. Lulin bratr má však stále jisté pochybnosti. A najatý soukromý detektiv má za něj odhalit pravdu. Cormoran Strike si odnesl z Afganistanu těžké zranění, i jizvy na duši. A z nedostatku zakázek se ocitl v zatraceně nepříjemné finanční situaci a utápí se v dluzích. Spektakulární nový případ je pro něj doslova záchranou, ale Strike netuší, jaké překvapení mu vyšetřování přinese. Zatímco stále hlouběji proniká do světa distignovaných bohatých mužů a krásných svůdných žen, přichází na hrůzné souvislosti a sám se ocitá ve smrtelném nebezpečí...



Katja Millay - Moře klidu: Dva a půl roku. Tolik času uplynulo od té hrozné tragédie. Po ní už nic nebylo jako dřív. I z Nastyi Kashnikovové zbyl jen stín holky, kterou byla před tím. Teď je rozhodnuta nechat temnou minulost za sebou a držet si všechny lidi pěkně daleko od těla. Tenhle úmysl jí ale vydrží jen do chvíle, kdy se potká s Joshem Bennettem. Je osamělý stejně jako ona. A neuvěřitelně přitažlivý. Joshův příběh zná kdekdo: všichni lidé, které miloval, zmizeli z jeho života. Teď má sedmnáct roků a zůstal úplně sám. A když je vaše jméno synonymem pro smrt, lidi se s vámi moc nebaví. Až na Nastyu.


úterý 20. května 2014

Plánované čtení knih #1



Má čtečka se mi někdy v září, když jsem jela do Kolína nad Rýnem, rozhodla hodit na hlavu kotel plný kakánků. Od září jsem se musela obrátit na německé knihy, nebo vzít do rukou těch pár českých, které jsem si s sebou přivezla, či číst na notebooku, což bylo katastrofální :-/ Co má být ale podstatou článku - nahromadilo se mi přes těch několik měsíců tolik ebook knih, že se mi chce brečet, kdykoli jen pomyslím na to, že nemůžu vzít čtečku a číst si, protože to opravdu nutně potřebuji :)
Projížděla jsem svůj seznam knih, které mám ve sbírce a rozhodla se udělat článek s knihami, které mě čekají na čtení a které se poté ukážou s krátkou recenzí, tady na blogu :)

Co bych neměla opomenout je fakt, že ve spoustě knihách mě inspirovala má "spolužačka" ze základní školy, která vede blog o knihách (odkaz). Myslím, že každý, kdo se chce inspirovat v knihách může zabloudit právě sem a nějakou si vybrat. Jako to dělám já! ^^ U Janči si vždycky vyhlédnu tolik knih, že se mi chce až brečet, ale její recenze jsou báječné a vždycky vás nakopnou k tomu, přečíst si onu knihu. Takže: děkuji Jani ♥
Jelikož je těch knih opravdu spoustu, rozdělím tento článek do dvou. Ten první vás čeká právě teď ;)

Doufám, že někoho třeba knihami inspiruji ke čtení, mě jejich obsah zaujal natolik, že se nemohu dočkat, až zastavím své myšlenky a začtu se do jejích řádků: 

Colleen Hoover - Bez naděje: Když se sedmnáctiletá Sky seznámí s Deanem Holderem - možná jediným klukem, jehož provází ještě horší pověst než ji - něco se v ní změní. S ním poprvé ucítí něco, co v ní všechny povrchní známosti předtím probudit nedokázaly. Holder ji uchvátí i vyděsí už během prvního setkání, ale hlavně ji dokáže probrat z citové otupělosti, kterou už začala považovat za součást své povahy. A vyvolat v ní vzpomínky na minulost... vzpomínky tak bolestné, že by si přála nechat je dál hluboko pohřbené... ✔️


Divergence - Veronika Roth
: V Chicagu budoucnosti je společnost rozdělena do 5 frakcí a každá z nich se věnuje pěstování určité ctnosti - Candor (poctivost), Abnegation (nesobeckost), Dauntless (odvážnost), Erudite (inteligence), a Amity (mírumilovnost). V takovém světě žije Beatrice. Každý rok ve stanovený den si musí všichni šestnáctiletí vybrat jednu z frakcí, do níž budou patřit po celý svůj život....



Kerstin Gier - Rudá jako rubín: Žít v rodině, která je samé tajemství, není pro šestnáctiletou Gwendolyn zrovna snadné. Jednoho dne se s ní zatočí svět a ona se rázem ocitne ve známé ulici, jenže téměř sto let před svým narozením. Vzápětí pochopí, že tím největším rodinným tajemstvím je ona sama. Zbývá jí ale ještě pochopit, jaké nebezpečí člověku hrozí, když se zamiluje napříč časem...

Kerstin Gier - Modrá jako safír:
Být čerstvě zamilovaná v minulosti vážně není dobrý nápad. To si přinejmenším myslí šestnáctiletá Gwendolyn, novopečená cestovatelka časem. Koneckonců mají s Gideonem docela jiné starosti. Například jak zachránit svět. Nebo se naučit tančit menuet (A ani jedno není vůbec snadné!). Gwen má sice po svém boku několik dobrých rádců, ale když se Gideon začne chovat tajuplně, je jí jasné, že musí své hormony co nejdřív dostat pod kontrolu.



Kerstin Gier - Zelená jako smaragd: Gwendolyn má zlomené srdce. Zdá se, že Gideonovo vyznání lásky bylo pouhou fraškou, aby šel na ruku jejich úhlavnímu nepříteli, hrozivému hraběti Saint Germainovi. Ale pak se stane něco naprosto nepochopitelného a Gwennin svět je vzhůru nohama. Ji i Gideona čeká dech beroucí úprk do minulosti a taky menuety, paruky, kordy a divoké pronásledování a nad tím vším se vznáší otázka, zda se dá stav pokojové fontány vůbec léčit…


Alexandra Potter - Já a pan Darcy: Po sérii katastrofálních vztahů se Emily rozhodla odpočinout si od všech mužů. Věnovat se chvíli sama sobě a strávit zase nějaký čas četbou milovaného románu "Pýcha a předsudek". Emily se vydává na výlet do míst, kde žila Jane Austenová. V autobuse plném penzistů je jasné, že tady muže svých snů nepotká. Když Emily vstoupí do pokoje a ocitne se tváří v tvář samotnému panu Darcymu, všechny dívčí sny se náhle začnou plnit ...



Alexandra Potter - Není přání jako přání: Rusovlasá Heather se stále vyrovnává s nevěrou bývalého přítele, po němž jí zůstaly jen hořké vzpomínky a nesplacený byt. Jednoho dne potká cikánku, která jí vnutí vřes pro štěstí, který prý splní všechna přání. A svět se jako mávnutím kouzelného proutku skutečně začíná měnit a život se rozjasňuje. Splněná přání začínají nabírat na obrátkách, Heather je zaskočená tím, co se děje....





Alice Clayton - Nabíječ: První noc ve fantastickém novém bytě v San Francisku a Caroline začíná tušit, že za chvíli bude znát - ehm - milostný život svého tajemného souseda lépe než vlastní... boty. Díky stěnám tenkým jako papír a Nabíječovým atletickým výkonům slyší nejen každý náraz jeho postele o společnou zeď ložnice, ale i bouřlivé ohlasy snad celého zástupu žen, které si do ní vodí. A zatímco je Caroline v tomto směru momentálně "na suchu", uvědomí si, že jí ve spánku brání nejen bušení do zdi, ale i její divoké představy.