Začal druhý měsíc roku 2015 a já si čím dál tím víc
uvědomuji, jak ten čas utíká. Ani nevím, jak rychle utekl leden a také jsem si
uvědomila, že jsem si dlouho nenapsala nic do svého blogového, ale ani
normálního blogu :( Nějak se toho dělo hrozně moc.
5.1. jsem nastoupila na brigádu; pouze na brigádu, protože
se hlásím v Praze na vyšší školu (a prosím, všichni se modlete, ať mi to
vyjde!) Každopádně trávím v práci hrozně moc času a pokud nejsem v práci,
absolutně nejsem schopná sedět a koukat do notebooku. Jsem tam téměř každý den
a upřímně říkám, že mě to baví :) Baví mě ta práce, učím se něco nového a mám
skvělé lidi kolem sebe. Mám kolegy, se kterými jsem si padla do noty ihned a
čas v práci mi utíká tak, že nestíhám pomalu ani mrknout. Ráno přijdu a aniž
bych se nadála, je odpoledne a já jdu zase domů. To jen tak krátce k mé práci.
K tomu všemu jsem byla na devět dní v Německu. Ano! Zpět v
mém milovaném Hannoveru s mou rodinkou a mými dětmi. Strašně jsem si to tam
užívala. Bylo to bezkonkurenční a úžasné. Měli jsme každý den něco a já trávila
co nejvíce času s dětmi; především s Johannou a Simonem :) Je strašné, jak
rychle malá Johanna vyrostla. Teď už mluví a běhá jako čert. Ale ten pocit, když
jsem je měla na klíně, objímala je nebo se s nimi mazlila? Přála bych takový
pocit všem, protože je k nezaplacení. Jeden z nejkrásnějších okamžiků, když
jsem si vzala Johannu poprvé po té době do náručí a ona mě hladila po obličeji.
Achjo, tolik mi schází. VŠICHNI. Ale užívala jsem si to a hned bych se sebrala
a jela zpátky za nimi! :)
S příchodem února jsem znovu neustále v práci a přesto mám
pocit, že mám spousty plánu a pak není čas na nic jiného. Neviděla jsem se
tak dlouho s Tinkou, že bych z toho brečela (a doufám, že se už konečně
uvidíme). Nejsem schopná se domluvit s Bárou na tom, že se sejdeme, přestože
bydlí 10 minut ode mě a s Lenou se domlouvám téměř ob týden a pokaždé se to
nějak pokazí. Špatný čas. Teď mě 12.2. čeká koncert Eda Sheerana s Janičkou, na
který se nemůžu dočkat (!). Doufám, že to bude tak epické, jak jen je možné :))
Na závěr vám přidám pár fotek za leden, které jsem pořídila
a snad jste měli začátek roku stejně tak pěkný, jako já :-*
Děkuji za neskutečnou návštěvnost mého blogu. Děláte mi
radost :)
Přiznám se, že mě asi po stopadesáti stránkách přestal druhý díl Odstínů bavit, ale jelikož píšeš, že se tam "i něco děje" tak ho dočtu :) Už po prvních řádcích jsem věděla, že je to celé přitažené za vlasy, ale právě proto je to skvělá oddechovka. Dělám administrativního pracovníka a změnilo se tady vedení, takže je to teď.. ne podle mých představ, ale snažím se to neřešit. Jsem ráda, že vůbec nějakou práci mám, ještě k tomu za dobré penízky a kousek ode mě :) Ten čas utíká neskutečně rychle.. přála bych si, aby se o víkendech trošku zbrzdil, nebo alespoň aby měl víkend jednou tolik hodin :) Chci už jaro.. u nás dneska celý den sněží, doufám, že vůbec odjedu z práce domů, protože můj Kámoš už skoro ani nejde vidět :D Budu ti moc držet palce se školou a Eda si užij! :) Být z Prahy, tak na něj jdu taky! A děkuji za komentář u mě na blogu ♥ :-*
OdpovědětVymazatKrásné fotky až se mi sbíhají sliny... Musím říct, že když začal únor tak jsem se nad tím musela pozastavit, že je to strašný. Vlastně pro mě mžik nového roku a už je únor.
OdpovědětVymazatNicole