pondělí 10. února 2014

Veronika se rozhodla zemřít; Paulo Coelho

24letá Veronika, která bydlí v pronajatém bytu v klášteře, do kterého se musí vracet v určitou hodinu, se listopadu roku 1997 v Lublani předávkuje prášky. Konečně - právě v tuhle chvíli - se rozhodla zemřít. Při čekání na smrt listuje časopisem a když si přečte, nad konci textu, otázku: "Kde je Slovinsko?" a nechá dopis na rozloučenou, s odpovědí na otázku, kde Slovinsko vlastně je (…) Její přání zemřít není bohužel vyslyšeno a ona se po několika dnech probudí v psychiatrické léčebně Villete. Zoufalá si přeje zemřít, ale i přesto, že si nechce vytvářet žádné vztahy, spřátelí se s Zedkou, díky které se dozví, že má jen týden života, neboť jí selhává srdce (…) Každý večer chodí hrát na klavír do společenské místnosti, kde jí poslouchá schizofrenik Eduard, ke kterému začne cítit jakýsi cit, stejně tak jako on k ní. Jestli Veronika zemře? To se každý, kdo knihu přečte, dozví na samém konci.

Nebudu se tu, sálo dlouze rozepisovat o příběhu, který se v knize nachází. Knížku mi půjčila sestry spolužačka ze střední, která je fanatikem do Paula Coelha a já se jeho fanouškem pomalu, ale jistě stávám taktéž. Některá jeho díla sice nedokážu pochopit, nebo je zavřu při přečtení pár stránek, ale některé stojí za to, stejně jako knížka s názvem: Veronika se rozhodla zemřít. Skutečně jsem se obávala, co za dílo to bude, ale po přečtení prvních pár odstavců jsem věděla, že ta knížka bude znovu bez záložky do pár dnů. A skutečně to tak bylo. Hltala jsem každé slovo, které jsem přečetla. Byla jsem nadšená a viděla se v některých myšlenkových pochodech Veroniky. Všechno, co tam bylo napsáno, se shodovalo se skutečným životem. V některých chvílích mi naskakovala nekompromisně husí kůže a u konce knihy jsem ani nedýchala, jak hltavě jsem ji četla. Kdyby to záleželo na mě, každému z vás ji doporučím, jelikož za to přečtení skutečně stojí! Už teď vím, že jakmile budu mít peníze nazbyt, namířím si to do nejbližšího knihkupectví, abych si knížku zakoupila a mohla ji ještě někdy v budoucnu přečíst stejně hltavě, jako tomu bylo teď! ^^

Žádné komentáře:

Okomentovat