neděle 27. října 2013

27-10-2013

Poslední dobou trpím neskutečnou neschopností a leností cokoli dělat, cokoli psát. Dneska, na konci měsíce jsem si dala fotky za celý říjen do notebooku, protože ač jsem se k tomu dokopávala doslova každý den, nikdy se mi to nepodařilo :-/ Jsem prostě líná. Večer, když přijdu do pokoje si trošku projedu net a potom jdu na tři hodiny číst Harryho Pottera (opět jsem v té svojí fázi!) a nemůžu se od toho poté odtrhnout, abych dělala něco jiného!

Celý tenhle měsíc se nesl ve znamení rychlosti - asi stejně tak, jako všechny ostatní. Udělala jsem s dětmi nespočet procházek, naučila se chodit vyzvedávat děti do školky s úsměvem a už mi to nepřijde jako otrava! (asi to bude tím, že obě děti mám ve stejné budově a nemusím lítat tam a zpátky 2x za sebou, když je to na druhé straně vesnice :D). Johanna se naučila mektat "Mama" "Papa" a dozpívám k závěru, že asi neví, co to znamená. Ostatně, snaží se vyslovovat i jiná slovíčka, ale celkem jí to nejde, takže je to nakonec vlastně sranda :)) Nevím ani, jestli jsem se tu rozplývala nad tím, jak udělala první krůčky, nejspíš jsem zapomněla^^

Jelikož je neděle, 27.10. a nám se přesunul čas o hodinu zpět, mám pocit, že tenhle celý den je naprosto neskutečně dlouhý. Nebo to možná bude tím, že mě děti vzbudili už v půl osmé a já jsem se v podstatě celou noc budila, převalovala a měla divné, podivné sny! :)) Ale proč je tenhle den tak "důležitý" - moje GastMutter má dneska 35 narozeniny. Přála si oslavu v parku se zvířaty, nikoli v Zoo, ale jde o park, kde jsou medvědi, vlci a takovýhle lesní zvířata a bylo by to celkem fajn, kdyby nám u toho 3x nepršelo jak z konve. Ale myslím, že jsme si to celkem užili, tedy hlavně děti. Poté, co se spustil neskutečný liják, jsme utíkaly asi tři kilometry k autům, odkud jsme se přesunuli k nám do Wennigsen. Vychutnali jsme si kávu, koláč a povídali si, což bylo naprosto fajn. Snad poprvé v životě jsem viděla vlky, což byl asi můj největší zážitek a hned potom piknik na samém vrcholku parku :D ♥

Já tenhle článek opět ukončím pár fotkami a svými slovy na závěr - nemůžu uvěřit, že za měsíc a půl jedu na dva týdny domů ♥ Mamko? Sége? Tak strašně se na vás těším, že se snad rozbrečím ♥

Žádné komentáře:

Okomentovat