úterý 12. srpna 2014

14 - 15 měsíců v Německu :)

Poslední týdny byly 'náročnější' a zároveň něčím odpočinkové. Měla jsem článek o víkendu s Lenou rozepsaný nějakou dobu, jenže jsem ho zapomněla jaksi uveřejnit a teď již nemá cenu opravovat ho. Rozhodla jsem se tedy sesmolit článek, ve kterém pomocí fotek vyjádřím poslední týdny.

Před dvěma týdny za mnou na pět dní dorazila Lena z Kevelaeru a musím říci, že to byl vskutku příjemný víkend, plný jídla, zábavy, smíchu, řešení všeho možného a pití. Nutila jsem jí poslouchat mé výlevy o 1D, i když toho nebylo TAK moc a užívala jsem si, že toho nebylo TOLIK. Až na neděli a pondělí jsme strávily dny spolu a bylo to moc fajn. Být jen tak s kamarádkou a nemyslet jen na to okolo tady. Řekla bych, že téměř tradičně jsme zavítaly na večeři do Extra Blatt, kde dělají nejlepší domácí burgery a nejlepší a nejsladší koktejly všemožných druhů, prošly jsme se večer po městě a domů se dostaly v noci. V sobotu jsme naopak tradičně zašly na sushi do Kirinu - ano, pořád bych vám ho nejraději doporučovala, jak výborné to tam je!!! :)) Neděli jsme strávili s celou rodinou ve Wiesengehege, kde žijí zvířata volně a docela jsem si to užila a v pondělí jsme se vydaly spolu s Johannou do města na snídani a kávu do našeho milovaného Starbucksu :)
Začaly prázdniny a s upřímností můžu říci, že jsem šílela. Kluci se nudili, byli nepříjemní a nic je nebavilo, ale naštěstí přijela 5.8. moje mamka, která tu byla téměř týden a já jsem za to ráda. Představovala jsem si to trošku jinak, jenže Oliver měl ve středu narozeniny a ten den byla oslava, stejně jako v pátek s jeho přáteli a rodiči od Jennifer. Bylo to zvláštní, mít tu mamku - poprvé jsem na oslavě měla někoho od sebe, ale jsem ráda, že tu byla babička s dědou, protože jsem si s nimi ten večer, stejně snad jako mamka, užila. I s mamkou to nebylo jinak a jelikož miluje sushi stejně jako já, vzala jsem jí na večeři do Kirinu - těch 17,90€ se prostě vyplatí a myslím, že jsem zamilovaná víc a víc ne jen do krevet, ale i do mušlí. Sakra, mohla bych tyhle mořský věci jíst asi neustále Jsem hrozně ráda, že jsem tu mamku měla, že poznala děti a rodinu jako takovou, že jsem si s ní večer mohla povídat a rozebírat svou budoucnost a že jsem si uvědomila, jak strašně moc mi schází.

Teď přede mnou stojí pár věcí, kterými se musím prodrat, ale snad to bude v pořádku :) Musím se naučit věci plánovat a ne dělat je téměř spontánně a musím se znovu zamyslet nad svými prioritami.
Konečně ale uzavřu své povídání fotkami, které jistě prozradí víc :) A teď se jdu těšit na první zářijový týden, který budu strávit sama; se psem a kupou dobrot.




rozkliknout celý článek :))








cestou na sushi si Johanna hrála s vrtačkou a dělala, že je Bořek Stavitel :D

nom nom nom

Herrenhäusergarten ♥





Nejlepší jídlo a nejlepší dorty na světě *inlove*




1 komentář:

  1. Já často plánuju, třeba si i jen tak v hlavě promítám, jak by to mělo vypadat, probíhat.. a když se tak nestane, jsem potom zklamaná a naštvaná, ale mohu vinit jen sama sebe. Občas, když se něco stane naprosto neplánovaně a spontánně, bývá to vždycky překvapivě nejlepší :) Úplně se mi začaly sbíhat sliny, tolik výborného jídla, mňam! Moc ti to sluší Sáji ♥ Užívej si v Německu a pevné nervy s dětičkami přeju! ♥

    OdpovědětVymazat