Poslední
týdny byly 'náročnější' a zároveň něčím odpočinkové. Měla jsem článek o víkendu
s Lenou rozepsaný nějakou dobu, jenže jsem ho zapomněla jaksi uveřejnit a teď již nemá cenu opravovat ho. Rozhodla jsem se tedy sesmolit článek, ve kterém
pomocí fotek vyjádřím poslední týdny.
Před
dvěma týdny za mnou na pět dní dorazila Lena z Kevelaeru a musím říci, že to
byl vskutku příjemný víkend, plný jídla, zábavy, smíchu, řešení všeho možného a
pití. Nutila jsem jí poslouchat mé výlevy o 1D, i když toho nebylo TAK moc a
užívala jsem si, že toho nebylo TOLIK. Až na neděli a pondělí jsme strávily dny
spolu a bylo to moc fajn. Být jen tak s kamarádkou a nemyslet jen na to okolo
tady. Řekla bych, že téměř tradičně jsme zavítaly na večeři do Extra Blatt, kde
dělají nejlepší domácí burgery a nejlepší a nejsladší koktejly všemožných
druhů, prošly jsme se večer po městě a domů se dostaly v noci. V sobotu jsme
naopak tradičně zašly na sushi do Kirinu - ano, pořád bych vám ho nejraději
doporučovala, jak výborné to tam je!!! :)) Neděli jsme strávili s celou rodinou
ve Wiesengehege, kde žijí zvířata volně a docela jsem si to užila a v pondělí
jsme se vydaly spolu s Johannou do města na snídani a kávu do našeho milovaného
Starbucksu :)
Začaly
prázdniny a s upřímností můžu říci, že jsem šílela. Kluci se nudili, byli
nepříjemní a nic je nebavilo, ale naštěstí přijela 5.8. moje mamka, která tu
byla téměř týden a já jsem za to ráda. Představovala jsem si to trošku jinak,
jenže Oliver měl ve středu narozeniny a ten den byla oslava, stejně jako v
pátek s jeho přáteli a rodiči od Jennifer. Bylo to zvláštní, mít tu mamku -
poprvé jsem na oslavě měla někoho od sebe, ale jsem ráda, že tu byla babička s
dědou, protože jsem si s nimi ten večer, stejně snad jako mamka, užila. I s mamkou
to nebylo jinak a jelikož miluje sushi stejně jako já, vzala jsem jí na večeři
do Kirinu - těch 17,90€ se prostě vyplatí a myslím, že jsem zamilovaná víc a
víc ne jen do krevet, ale i do mušlí. Sakra, mohla bych tyhle mořský věci jíst
asi neustále ♥ Jsem hrozně ráda, že jsem tu mamku měla, že poznala děti a rodinu jako
takovou, že jsem si s ní večer mohla povídat a rozebírat svou budoucnost a že
jsem si uvědomila, jak strašně moc mi schází.
Teď přede mnou stojí pár věcí, kterými se musím prodrat, ale snad to bude v
pořádku :) Musím se naučit věci plánovat a ne dělat je téměř spontánně a musím
se znovu zamyslet nad svými prioritami.
Konečně ale uzavřu své povídání fotkami, které jistě prozradí víc :) A teď se jdu těšit na první zářijový týden, který budu strávit sama; se psem a kupou dobrot.
Konečně ale uzavřu své povídání fotkami, které jistě prozradí víc :) A teď se jdu těšit na první zářijový týden, který budu strávit sama; se psem a kupou dobrot.
rozkliknout celý článek :))
cestou na sushi si Johanna hrála s vrtačkou a dělala, že je Bořek Stavitel :D
nom nom nom
Herrenhäusergarten ♥
Nejlepší jídlo a nejlepší dorty na světě *inlove*
Já často plánuju, třeba si i jen tak v hlavě promítám, jak by to mělo vypadat, probíhat.. a když se tak nestane, jsem potom zklamaná a naštvaná, ale mohu vinit jen sama sebe. Občas, když se něco stane naprosto neplánovaně a spontánně, bývá to vždycky překvapivě nejlepší :) Úplně se mi začaly sbíhat sliny, tolik výborného jídla, mňam! Moc ti to sluší Sáji ♥ Užívej si v Německu a pevné nervy s dětičkami přeju! ♥
OdpovědětVymazat