čtvrtek 4. července 2013

4.7.2013 - Tag mit Kindern ;) ♥


Jak bych začala... dny se tu střídají a moje nálada také. Jednou jsem na vrcholku, směju se celý den a mám dobrou náladu, potom je zataženo ne jen venku, ale i uvnitř mých mozkových buněk a já se nedokážu přestat mračit! ;) Tak to bylo i dnes ráno, přestože venku svítilo sluníčko. Křičela jsem na děti, byla jsem zlá a jediný, co mi dělalo radost byla dneska Johanna, kterou jsem držela a ona udělala několik krůčků s těmi svými nestabilními nohami a Simon, kterého jsem šla dnes probudit a kupodivu nekřičel, nebrečel, i přestože věděl, že Jenny není doma. Smál se, když jsem ho budila "prděním" na bříško, nohy a říkala mu, že mu spapám nos! Schovával si ho a když jsem mu řekla, jestli je nos pryč, tak se smál, že jo. Potom to chtěl dělat skoro celý podvečer, co jsem ho houpala na houpačce a chytala ho na klouzačce :) Co na tom, že tu jsem 5 týdnů? Myslím, že mám právo na to, mít dobré a špatné dny. Že mám právo být smutná, když není vše tak, jak by být mělo.

Neskutečně si užívám ty procházky tady a vážně se těším, až to příští týden ukážu mojí mamče a ségře. Je to tu dokonalý! :) Jen tak se proplétat mezi baráky a koukat lidem "nenápadně", jak upravené mají zahrádky! O_o Jsem hrozně ráda, že dnešek klapnul tak, jak klapnul. Přestože Niklas přestává poslouchat a myslí si, že když na něj zvýším hlas a on se vrátí ke mě s tím, že mě objímá, hned je vše ok. Plete se hošánek. Je to sice hnusné, ale jestli se tak chce chovat, budu se tak chovat i já. Jako dnes ráno, kdy jsem mu sebrala 4 toast, nad kterým neustále dělal úšklebky a "fuj" a "Ble". Jak říká Oliver - "Takhle to nefunguje!". A já podle toho pojedu ;) Jsem ráda za Jonase, který na něj také zvýší hlas a začne na něj křičet, ať laskavě poslouchá! :) Karty se obrátili a ten, co mi přišel na začátku nejsladší, mě teď dokáže rozpálit do běla! :) Ale to tak bývá.

Dnes po večeři jsem si povídala s Jennifer a říkala mi o "Německém svátku Halloween". A už teď se těším. Probíhá to úplně stejně, děti chodí od domu k domu, s košíčky, zpívají svatomartinskou koledu a dostávají sladkosti! ^.^ Tuším, že se to jmenuje Sankt-Martinstag! O_o Wow! Jsem nadšená Vždycky jsem chtěla něco podobného zažít.

Nakonec přidám víc fotek. Děkuju Kaylee, že by chtěla, abych vás tady nimi zásobovala a já se o to pokusím :D Většina bude z dnešního dne ;)
Mějte se krásně a já se jdu ponořit do knihy, možná ještě chvilkového surfu na internetu, než půjdu spát a připravit se na poslední pracovní den tohoto týdne!^.^
wie sage ich - meine kleine Prinzessin

každodenní záležitost aneb. Mickey Maus Wunderhaus (pusťte si to prosím ZDE! Pochopíte, proč si to pak zpívám každý den, ráno v posteli i večer v posteli :D) //
mit Niklas, der noch sehr nett war^^

Simon ist endlich wach //
mit Mäuschen

Einfach so...

Trio //
škola aneb. zajímavý objekt :D

4 komentáře:

  1. Dneska jsem narazila na Tvůj blog a přečetla jsem si všechny Tvoje články. A jedním slovem WOW! Naproto Tě obdivuji, že jsi se do tohoto pustila po hlavě a jela do Německa dělat au-pair. Tohle byl taky vždycky můj největší sen, i když na němčinu bych si já netroufla - takže jsem chtěla do Anglie. Dlouho jsem si o tom zjišťovala, už jsem měla i agenturu a byla jsem tam přihlášená, jenže já koza jsem se nakonec zalekla a nechala jsem toho. Měla jsem z toho nového obrovský strach a i přesto, že moje angličtina je dobrá, tak jsem měla strach i z jazyku. A řeknu Ti, že po tom, co jsem si u Tebe všechno přečetla, toho děsně lituju. Moc Ti závidím to, že si plníš svůj sen! Tohle je jedna z největších zkušeností, co za život určitě nabereš a já jsem moc ráda, že se Ti tam tak líbí! :) Je jasné, že ne všechny dny jsou skvělé, každý má přece právo být občas smutný, ale ty další dobré dny to vykompenzují :)
    Opravdu jsem ráda, že jsem na Tvůj blog narazila :) Hrozně ráda jsem si přečetla všechny články a ráda se podívám na fotky.
    Přeju Ti hodně štěstí!! :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem hrozně ráda, že jsi narazila na můj blog a napsala takový komentář. Chápu, že jsi se toho vzdala, vzhledem zaleknutí. A věř, že já jsem se bála taky. Hrozně moc. Měla jsem před maturitou, musela jsem si všechno zařizovat a z jazyka jsem se bála taky, ale nelituju a není čeho. Naučila jsem se tu za ten měsíc hrozně věcem (a tím nemyslím jen přebalování, ale i jiný věci). Rodinu mám skvělou a když vybereš správně, asi ani není čeho litovat. Když nevím slovíčko, řeknu jim a oni okamžitě začnou vysvětlovat, což je super. Hodně mě opravují, když řeknu něco špatně a tím se perfektně učím :) Ale myslím, že pokud máš ten sen, měla by jsi ho zrealizovat, jak jsi totiž sama napsala: dá ti to hrozně moc:-* Jsem na sebe děsně pyšná, že jsem se toho nezlekla tak, že jsem od toho utekla. Ale asi to dělal i fakt, že mě v tom hrozně všichni podporovali! :)
      Ještě jednou moc děkuju za komentář a doufám, že další články se ti budou stejně tak líbit! :)

      Vymazat
  2. Každý nemůže být neustále jen ve skvělé náladě, to je samozřejmé (nebo jestli někdo ano, tak ho tím pádem obdivuji :D). Taky jsem měla poslední 2-3 dny hrozné dny, kdy jsem byla protivná a přecitlivěla a všechno. A už se vracím zase do pohody. Takže klídek, drahá, máš na to právo! :D
    A kord, když jsi obklopena dětmi, mě kolikrát stačí k rozladění, když hlídám chvíli malou neteř :D :)

    Ale jinak jsou ty děti hrozně sladké, blonďatí "andílci", to je paráda! :D

    Ten zážitek, který tě bude čekat na Halloween, Ti nehorázně závidím. Mně se vždycky líbilo v Americe, jak to tam chodí, tak jestli to bude i v Německu takhle, tak se vsadím, že to bude perfektní zkušenost! :))

    OdpovědětVymazat
  3. Obdivuji tě, že takhle zvládáš starat se o více dětí najednou, já mám malé děti ráda, ale stačí mi chvilku hlídat 4letou neteř nebo 6letého synovce a jsem vyšťavená a mám pocit, že si neumím zjednat pořádek:)

    OdpovědětVymazat