pátek 12. června 2015

10/6/2015 WIEN - One Direction ♥


Ještě pořád se snažím vstřebat všechno, co se událo, ale nějak se mi to celé v hlavě míchá a já nevím, čím, jak nebo kdy začít. Na koncert One Direction jsem se těšila od okamžiku, kdy se oznámily termíny. Když jsem viděla tu Vídeň, věděla jsem, že tam musím a měla jsem téměř infarkt, když se ty lístky koupily! Čekala jsem na ten koncert 222 dní a odpočítávala každý jeden den, dokud ten den nenastal :)
Jely jsme tam už v úterý ráno a místo 4,5 hodin jsme jely těch hodin 5,5. Stály jsme někde půl hodiny v koloně a bylo to opravdu otravné, ale když jsme přijely a viděla jsem ten stadion, bože! To bylo tak skvělý. Nebylo to jako v Londýně, kde tam nebyl skoro nikdo. Kolem stadionu se už kolem půl čtvrté odpoledne motalo spoustu holek. My nakonec našly naší zónu, kde bylo okolo třiceti Italek, A jen co jsme došly, byly jsme vyhnaný od Buddyho s tím, že v celém Rakousku je zakázáno kempovat, nesmíme v okolí stadionu jíst ani pít a tak nám nezbylo nic jiného, než se sebrat a jít na chvilku pryč. Když jsem se vrátily asi za hodinu, Italky byly zpátky na místě - stejně jako jsme předpokládaly. Řeknu vám, na Italky máme sakra štěstí. V Londýně jsme čekaly s Italkami a teď i ve Vídni. Poznaly jsme tam Dani, která byla naprosto skvělá, Lisu a další, se kterými jsme byly až do rána - jen si to představte. Nějakých 40 Italek a 3 Češky :D Nevím, proč jsem se vlastně těch Italek tolik bála, protože s Italkami stejně pokaždé skončíme a ony nás všude tahají s sebou. Jsou jak naše maminy (jak říká Tinka), překládají nám co potřebujeme, bavíme se s nimi celé čekání a starají se jeden o druhou :) Popovídala jsem si snad všema jazykama a udělaly ze mě přes noc hrdinku, když jsem nám zjistila, jestli můžeme spát na parkovišti :D

Ráno, někdy okolo půl čtvrté se začalo všechno kazit. Holky začaly být jako splašené, šílené a hnaly se někam, kam vůbec neměly. Všichni začínali panikařit, zoufat a nevěděli, co se děje. Pak přišli organizátoři s tím, že musíme udělat skupiny po třiceti lidech. Díky číslům, které jsme dostaly už odpoledne (a večer se obměnila) jsme se dostaly do skupiny č. 1. Pocit štěstí ale za chvilku zmizel, když nás chtěli začít pomalu brát a pouštět kolem osmé do žížal, které byly připraveny ze zátaras a pásek. Najednou nebyly žádné skupiny, ale jen dav šílených fanynek. Stály jsme s Italkami, které měly stejnou skupinu, panickou hrůzu v očích. Nevěděly jsme, co se to děje, někteří z naší skupiny seděly před námi na zemi, úplně v klidu, ale ti, co přišly až ráno a stáli vzadu, jakoby se splašili, začali se tlačit a my se dostaly ani nevím kam. Jen jsem se pevně držela Tiny, Tina držela mojí ségru. Holky padaly, brečely, stejně jako rodiče. Klepala jsem se a nemohla jsem dýchat. Jediný co vím je, že jsem viděla holku v béžových kraťasech, která spadla na všechny čtyři a my přes ní utíkaly, protože se na nás dav ze zadu tlačil. Taky vím, že jsem neustále křičela: NON SPINGERE a DON'T PUSH! Strašně mi bušilo srdce, potily se mi ruce, měla jsem pocit, že mi pukne hrudník ze strachu, že se umačkáme. Absolutní NEORGANIZACE. Stewardi aka SECURITY máslo, kteří byli neschopní. Chlápek měl mikrofon, který neměl ani zapnutý, absolutně nás nedokázali udržet zpátky, nevěděli co se děje a pak začali vpouštět a ty šílený fanynky šly vážně přes mrtvoly. Rvaly se dopředu, zátarasy padaly, pásky se přetrhávaly. A opravdu mluvím o koncertě a ne filmu. Bála jsem se jako snad nikdy v životě, protože tohle jsem nezažila a doufala jsem, že ani nikdy nezažiju. Jo, kluci mají šílený fanynky, ale tohle? Byla jsem na dvou koncertech ve Wembley stadionu a rozhodně se něco takového nedělo. Ta organizace byla úplně jiná a holky taky. Tohle bylo davové šílenství, při kterým jsme akorát přišly téměř o život. 
(suvenýr od Dani ♥)
Když jsme se dostaly do těch prvních klecí na sluníčko, povídaly si s Italkou, které se ztratila v tom davu kamarádka, Tinka brečela a já myslela, že zhyneme, rozhodly jsme se to vzdát. I po těch 16,5 hodinách čekání, nocování na parkovišti mezi hmyzem, prostě jsme se sebraly a odešly. Ty pohledy holek byly vážně srdcervoucí, když na nás koukaly jako na chudáky, ale když jsme vyšly ven, všimly jsme si, že Italky z našich skupin to vzdaly taky. Nemělo to cenu. Bály jsme se až moc toho, co bude až budou pouštět, nebo kdybychom se náhodou dostaly vážně moc blízko. Takže jsme čekaly na koncert v parčíku u stadionu, kde jsme si daly jídlo, trošku usnuly a nakonec zažily asi ten nejlepší soundcheck s NO CONTROL a 18 A já si obrečela už to. Kolem půl čtvrté jsme se vydaly do stadionu - naše transparenty TOMLINSON FOR PRESIDENT a SORRY OBAMA slavily úspěch pomalu stejně velký jako kluci později na pódiu :) Byl to skvělý pocit, když za námi přišly holky, jak máme úžasné transparenty a že nás milují :D 

Jako předkapela byly MacBusted a teda kromě Hey Violet jsem nic horšího nezažila. Jsou šílení. Ve špatným slova smyslu. Vážně je nechápu a absolutně bych je vyřadila. Namyšlení frajírci a zpívají otřesně. Takže jsem vážně odpočítávala, kdy už přijdou kluci na pódium.

Miluju tu atmosféru, když mají kluci přijít. Těch 20 minut hudby, kdy si to fanoušci tak moc užívají, tancují, zpívají, tleskají. Ten pocit, když se změní obrazovka a je intro. Ten okamžik, když kluci stojí na stagi a zpívají první tóny a vy si přejete, aby to neskončilo. Křičíte, jste v eufórii a nevíte, co se kolem vás sakra děje, protože všechno co vidíte jsou kluci před vámi
Nakonec jsem je viděla skvěle. Harryho, který pohazoval vlasy, Liama a jeho bříško, Nialla jak dělá neslušný pohyby, Louiho který si všiml našich transparentů a zamával... PANEBOŽE! MÁM FANGIRLING JAKO BLÁZEN. A opravdu mě nezajímá, že mi bude 22. Panebože.... prostě... když někoho milujete, tak vám je asi všechno jedno. Bylo to dokonalý. Zpívaly nádherně (i bez Zayna a jo, probrečela jsem asi balíček kapesníčků!!!). Celá ta show byla úžasná, Harry počítal do 20ti Německy, milovali náš DANKE projekt a FOREVER projekt. Bylo to tak nereálný, že jsem je po roce znovu viděla a slyšela na živo, až z toho všechno bolí. Bylo dokonalý užít si tu hodinu a třičtvrtě (a sakra mě štve, že to bylo tak rychlé!) s nimi a s těmi nejlepšími a s mojí chummy :) Ihned bych se sebrala a jela na další koncerty, jen to zažít znovu :) Ať se stalo ráno co se stalo, rozhodly jsme se dobře, protože jinak by si nejspíš Louis nevšiml našeho transparentu, na který ještě ukázal a zdvihl palec nahoru a zamával. Protože TOMLINSON FOR PRESIDENT ;)

Děkuju za další úžasný tři dny, za skvělé lidi, za ně...

PS: Asi tak 259165 věcí, které jsem chtěla zmínit chybí, ale jsem tak mimo, že to prostě jinak napsat nešlo :) 
















Fotky od Tinky ♥









6 komentářů:

  1. Achjo, mrzí mě, co jste si museli prožít. Nechápu, co některé ty holky vede k tomu, aby se chovaly tak hrozně. Vždycky, na každém koncertu je to stejné v jakékoliv míře. Vše je ok a najednou se to všechno pokazí, z ničehož nic. Ale to k tomu asi prostě patří. Důležité je, že jste si to užily a přežily ve zdraví. :) x

    OdpovědětVymazat
  2. Bylo to suprové :) ale organizace teda vážně hrozná :)
    dreammorebabe

    OdpovědětVymazat
  3. To nekonečné odpočítávající těšení snad na tom všem miluju nejvíc! Víš, že je to každou vteřinou blíž, ale pořád to máš před sebou. A pak najednou zbývají hodiny, minuty, vteřin a SAKRRRRRRAA. <3 Hrozně jsem se tady těšila z tebou a trošku mi to připomnělo moje těšení na Bastille před dvěma roky. Nebo vlastně na každé prázdniny, dovolenou nebo tábor. Ale to davové šílenství před arénou? Šílený. V těhlech počtech se to nedá zvládat a jestli tam vážně nejsou desítky lidí, kteří opravdu plní svou práci a nějakým způsobem přispějí k organizaci, tak se z vysněných koncertů během pár sekund může stát masakr. A to by ještě nebylo nic pro mě - nesnáším, když se na mě lepí hromady lidí a já nemůžu ani zvednout ruku, natož, abych si popošla někam stranou. Ale jsem rád, že i přes to všechno jste si koncert užily a negativní zážitky to hodně rychle přebilo! Měj se krásně a těším se na další článek. <3

    OdpovědětVymazat
  4. Teeda, to si vůbec neumím představit, takové davové šílenství :o to musí byt fakt hrozné!

    OdpovědětVymazat
  5. Musi to být vážne krásny zářitek :) Závidim ti, a krásne fotky!
    Budu ráda, když se mrkneš na muj blog a klidne zanecháš i komentář :) ->> http://nelatrebatic.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
  6. Úplně mě mrazilo v zádech, když jsem četla, co jste si musely prožít! I přesto ale dýchá z článků tvé nadšení a obrovský zážitek! Jsem moc ráda, že sis to užila :)) Připomnělo mi to Tokio éru :D Taky šílená mačkanice a tak :))

    OdpovědětVymazat