Kdybych
měla čtyřmi slovy vyjádřit rok 2014 použila bych výrazy jako: uspěchaný, šťastný,
stresující a krásný. Byl to mix všehochuti - jednou jsem byla nahoře, podruhé
zase dole. Zažila jsem toho tolik, poznala jsem toho tolik, našla jsem se v
dalších věcech, znovu začala dělat věci, které mě baví a naplňují, znovu jsem
se nechala strhnout a rozvíjet sama sebe :)
Začátek
roku byl hektický a stresující, ne jen díky dětem, ale kvůli mě samotné. Někdy
v lednu jsem upadla do stavů, ze kterých jsem se nedokázala vyhrabat a byla
jsem jednoduše zlá na všechny kolem sebe, které mám ráda (což mě mrzí do
dneška). Hledala jsem svá záchytná lana a přemýšlela, co se mnou bude dál, kam
se vydají moje kroky v budoucnu, protože jsem měla končit a odjet za nedlouho z
Německa.
Druhá
dekáda roku byla nejlepší. Možná i proto, že začalo jaro a já
jaro zbožňuji (přestože přichází má jarní alergie). Odpočítala jsem dny do mé
tří týdenní dovolené, kterou jsem měla spojenou s Anglií a koncertem One
Direction (♥) s Tinkou, a upřímně říkám, že konec května a začátek června pro mě byly
nejkrásnější měsíce tohoto roku a kdykoli si na ně vzpomenu, nemůžu ani pořádně
dýchat. Byla jsem tak šťastná, jak jen člověk šťastný může být a děkuji za to
jediné osobě ♥ Děkuji chummy! ♥
Léto jsem upadla do dalších stresů - najednou se na mě všechno valilo,
já neměla nejmenší chuť zůstávat v německé rodině, měla jsem všeho plné zuby,
chtěla jsem domů, být s lidmi, které mám ráda. Neposlouchat každodenní hádky a
nemít děti 24 hodin denně na krku. Zároveň jsem si užila červenec a oslavu
mamčiných a mých narozenin. Viděla se po x letech s mou rodinou ze Slovenska a
udělala jsem si nové, galaktické tetování s Tinkou v podobě Relikvií smrti ♥ Vychutnávala
jsem si běhání po zahradě a klídek, když se Johanna čvachtala v bazénku. Viděla
jsem se s Lenou v Hannoveru a měla u sebe mamku na týden, díky čemuž jsem došla
ke zlomovému bodu.
Podzim byl už pro mě složitější. Odjela jsem z Německa, kde jsem nechala čtyři
úžasné děti - ano, i když mě vytáčeli a já chtěla v létě odjet, pomalu jsem si začala uvědomovat, jak strašně skvělé jsou, který mi schází každým dnem víc a víc a já se nemůžu dočkat, až je
znovu všechny obejmu. Až je budu mít na klíně, objímat je, pusinkovat, mazlit
se s nimi, hrát si s nimi a přísahám, že si vychutnám každou sekundu, kterou s
nimi v Hannoveru v lednu strávím ♥ Zároveň jsem poznala a doufám, že získala do
svého života další úžasné, lidi - Denisu se Sárou, ke kterým chodím na
hlídání a němčinu. Užívám si to, i když to také není pohádka, ale cítím se s
nimi hrozně dobře a doufám, že to bude pokračovat i v dalším roce. Snažila jsem
se trávit maximum možného času s Tinou, znovu jsem se setkala se Susie a Barčou s Tomášem, za což jsem moc ráda :)
Konec roku je pro mě opět jenom pěkný. Užívám si stále neutichající Vánoční
náladu a doufám, že další rok bude ještě o něco lepší a bohatší, než byl tento
rok. Že se mi splní věci, které chci v tomto roce splnit a docílit a snad bude šťastný.
Hrozně moc jsem vděčná za všechny lidi, které prošli tento rok mým životem
a kteří v něm zůstali a snad nadále zůstanou. Jsem vděčná za všechny okamžiky,
které mě dělaly šťastnou a naplňovaly mě a jsem vděčná za všechny, kteří při mě
stáli ve chvilkách, které pro mě nebyly růžové. Mám pocit, že pokud máte ve svém životě lidi, kteří Vám dokáží na tváři vyčarovat úsměv, jde všechno jednodušeji (opět děkuji chummy!)
Přeji Vám i Vaším rodinám jen to nejlepší v novém roce. Hodně zdraví,
štěstí a lásky. Dělejte věci tak, aby Vás dělaly šťastnými a nepřestávejte se
usmívat. Úsměv má prý léčit, tak se toho držme ;)
Sajünko. ♥ Děkuju za komentář a přesně tak, jak jsi psala. Myslím, že je skvělé mít nějaký takový "amulet" pořád u sebe, jsem docela plašan a ať si to připouštím nebo ne, už jenom to vědomí, že něco takhle mám, mi dává trochu toho klidu. Teď ale zpátky k tvému blogu - nápad na shrnutí celého uplynulého roku je naprosto skvělý a doufám, že nebude vadit, když se trochu inspiruju a něco podobného vytvořím. Bohužel, i já měla začátek roku dost stresující, ale přesně z příchodem jara se zase všechno vyjasnilo a já jsem teď, alespoň v určité oblasti, neskutečně šťastná. ♥ Tetování v podobě relikvie smrti upřímně závidim, už ten motiv sám o sobě je totiž perfektní-perfektní-perfektní! Až nasbírám trochu odvahy, taky se na něco chystám, ale jsem holt hroznej posera. Co se týče rodiny z Německa, je skvělé, že jsi si k nim stihla vytvořit takový vztah, ono se tam bude potom mnohem líp vracet od té vlastní, když víš, že je, na co se těšit. :) I tobě, Sajünko, přeju ten nejlepší a nejhezčí start do Nového roku, protože jak se říká - jak na nový rok, tak po celý rok. Ať se ti daří minimálně stejně dobře jako letos a ještě tak na okraj, ať tě nepřestává bavit blogovat, protože tvoje články mě vždycky nabijí neskutečně pozitivní energií a já ti za to děkuju. ♥
OdpovědětVymazatKrásně napsaný. Vždycky mě bavilo číst tvoje články. A když člověk ví souvislosti, čte se to ještě lépe.
OdpovědětVymazat♥!!!
Krásný článek! A máte skvělý stromeček ;)
OdpovědětVymazatSájinko, krásné shrnutí! Přeji ti to do nového roku jenom to nejlepší! Nejdůležitější je zdraví, láska a štěstíčko - to když máš, tak máš vlastně všechno :) Těším se na nové článečky! ♥
OdpovědětVymazatJéé, Sajü, děkuji moc za komentář a za pochvalu! "Pamatuju si, jak jsi nastoupila do prváku" no to opravdu zní jak od babičky! :D
OdpovědětVymazatTy jsi celý rok do svého článku shrnula taky hrozně krásně. Strašně dobře se čte o tom, že člověk byl nejšťastnější a moc se mi líbí, že jsi sem vypsala spoustu momentů, které jsi strávila se svými milovanými. <3
Sajü, každý den to sem chodím kontrolovat a nemůžu se dočkat nového článku. <3 Snad se máš krásně a do nového roku jsi vstoupila pravou nohou. <3
OdpovědětVymazat