Sedmnáctiletá Tessa umírá na leukemii. Tu u ní zjistili ve třinácti letech, kdy na své páteři
našla modřiny. Od té doby jde vše z kopce a ona se cítí zrazená životem. Její nemoc je v posledním stádiu a každým dnem se
zhoršuje. Moc dobře ví, že její konec přijde brzy a tak si zatrpklá dívka,
která téměř nevychází z pokoje, protože je naštvaná na celý svět, vytvoří
seznam: Ještě než umřu. . . píše si své nápady na zeď, kam od malička ráda
kreslí nebo si na ní píše. A tak se krátce před svou smrtí sebere a začne s
pomocí své nejlepší kamarádky Zoey, plnit svá přání. Jako první věc, kterou
splní je sex. Na seznamu toho má však spoustu - od lásky až po to, stát se slavnou.
Provádí věci, které jsou nezákonné, vzpomíná na okamžiky a vnímá dané chvilky,
než pozná svou první a opravdovou lásku, se kterou bude až do svého konce a
který jí pomáhá s plněním cílů, stejně jako její otec, který to však nedělá
tak, jak by si Tessa přála. Zažívá zážitky, které si chce zapamatovat, přemýšlí
nad svou smrtí a miluje tolik, jak jen může. Jakoby si vynahrazovala ten čas, o
který díky své nemoci přijde.
Po téhle knize jsem prahla takovou dobu a když mi jí
přinesl pošťák, nadšeně jsem se do ní pustila. Četla jsem na ní tolik skvělých
recenzí, každý si jí vychvaloval, jak je emoční a jak je skvělá a já se tolik
těšila. Jenže s každou stránku se mi ta kniha přestávala líbit. Máte také někdy
knihy, na které se tolik těšíte a pak, když do nich zanoříte nos, jste
zklamáni? Ta kniha tak božsky voněla a já v ní věřila a ono to se mnou ani nehlo.
Hlavní hrdinka, tedy Tessa, mě tak vytáčela. Měla
jsem chuť, křičet na stránky knihy, ať už sklapne a přestane být tak sobecká.
Štvalo mě, jak nikdo nesmí žít svůj život a ona chtěla, aby se vše točilo
kolem ní. Její táta, který pro ní dělal všechno, dělal podle Tessy málo (nebo
možná až příliš). Možná jsem to špatně chápala, ale myslím, že ne.
Vytáčelo mě snad všechno, co řekla. Na druhou stranu, když jsem se na konci knihy na chvilku zamyslela, chápala jsem, že je naštvaná na celý svět. Byla tak mladá a musela zemřít. Nemohla zažívat věci, o kterých píše jako o normálních - jít na univerzitu, mít manžela, děti, stárnout.
Vytáčelo mě snad všechno, co řekla. Na druhou stranu, když jsem se na konci knihy na chvilku zamyslela, chápala jsem, že je naštvaná na celý svět. Byla tak mladá a musela zemřít. Nemohla zažívat věci, o kterých píše jako o normálních - jít na univerzitu, mít manžela, děti, stárnout.
Obdivovala jsem jejího tátu, kterého mi bylo líto a
Adama, který se stal mým oblíbencem celé knihy.
Kdybych měla knihu zhodnotit, přijde mi strašně přemrštěná. Možná tím, že vše, co si Tessa přeje - jako drogy a ukrást auto, prostě nepatří ke mě. Nelíbilo se mi, jakým stylem byla kniha podaná ani napsaná a vážně mě to mrzí. Z nějakého důvodu si ale myslím, že se takhle nemocní lidé nechovají. Nejspíš jsem od toho očekávala něco, co mě položí na kolena, co mě dostane a z čeho nebudu moc spát. To ale nepřišlo. Třeba si jí jednou přečtu znovu a najdu v tom něco jiného, to co jsem neviděla teď.
Proto doufám, že něco takového najdu v knize, kterou právě čtu a jsem natěšená, až se dostanu k další recenzi! :)
Žádné komentáře:
Okomentovat